NEJHORŠÍ MĚSÍC V MÉM ŽIVOTĚ
Milý deníčku, od příjezdu na hrad uběhlo něco přes tři měsíce a musím říct, ŽE TO BYLY TY NEJHORŠÍ MĚSÍCE V MÉM ŽIVOTĚ. Tedy, hlavně ten poslední, kdy mi došlo, jak je život NESPRAVEDLIVÝ. První dva byly fajn, poznala jsem nové prváky, hráli jsme na koleji DnD a do soutěže jsem vytvořila skupinku s Nathanem, Miou a Emmou. Ta skupinka se nám pak rozrostla o další čtyři členky a to Sarah, Susan, Laru a Jane z druháku. K tomu ale později.
HARVEY JE BOŽÍÍÍ!
June
Mayu
Laurie
Corn
Akiho
Ellu
Jodie
Hned první ránu, a to pořádnou, nám zasadila naše kamarádka a primuska KATE OAK. A když píšu nám, opravdu myslím NÁM, protože ublížila více lidem. Jay totiž zorganizoval takové mimokolejní povečerkové posezení, na které pozval docela dost studentů, povídali jsme si, hráli hry a bylo to moc fajn, dokud se tam neobjevila právě Kate. Pomocí nějakých svých čárů z vyšších ročníků se zneviditelnila a spawnula se přímo u nás. Poprvé za tři roky, co ji znám, se chovala tak, jak by se jako primuska správně chovat měla, a to nás všechny dost naštvalo. Nevím, jestli to zapříčinila zášť, že nebyla pozvaná, nebo její nový třpytivý odznak na hrudi, ale odvedla nás na kolej, a ještě nám dala trest. To ale není to nejhorší, co se ten večer stalo. Pravda totiž vyšla najevo a ukázalo se, že nás napráskal prvák STUÍ (ten s holčičí nemocí), který si v koleji udělal něco s nohou a tvrdil o nás, že jsme ho tam s holkama nechaly, aniž bychom mu nabídly pomoc. Nejhorší bylo, že KATE MU UVĚŘILA, že jsme něčeho takového vůbec schopný. A to nás zná tři roky. To se nás hodně dotklo a June ji to dala pořádně sežrat, až se Kate nezmohla ani na slovo. Přes noc si to ale asi dost nechala proležet v hlavě, protože se nám druhý den omluvila a my ji postupně odpustily a už jsme zase kamarádky. Nebo aspoň já Kate beru zase za svou kamarádku.
Další večer nám Aurora s Maxem zahráli představení na hudební nástroje. Na to, že to předtím netrénovali, tak to nebylo tak hrozné. Samozřejmě, z mojí strany by schytali pořádný aplaus tak jako tak. Po představení se všichni až na mě a Barryho odebrali spát, tak jsme si spolu šli sednout na polštářky a započali dlouuuuhou konverzaci o všem možném. Přes Barryho lego vláček jsme se dostali až k tomu, kdo se mu líbí. Ukázalo se, že jsem celý půlrok žila ve lži a ten quiz, co si kdysi dělal, nebyl o Elle ale o LYSOVI. Byla jsem doslova šokovaná, ale postupně mi to začalo dávat víc a víc větší smysl. Nikdy jsem totiž neviděla Barryho s Ellou mezi sebou prohodit jediné slovo, zatímco Lys a Barry spolu tráví hodně času.
Barry vypadal celý nesvůj, když mi to řekl a furt blábolil něco o svých strýcích a jak se bojí, že ho lidi budou odsuzovat, tak jsem ho ujistila, že jsem s tím v pohodě a nikdy ho odsuzovat nebudu. Na oplátku jsem se mu zase já svěřila s tím, co trápilo v tu dobu mě. Byla to jen jedna věc a to, že mám pocit, že mi občas moji kamarádi, v čele s Maxem, nevěří a dělají si ze mě srandu, že všechno vykecám, i když se vždycky snažím udržet veškerá tajemství. Barry mi to, jako správný kamarád, začal hned vyvracet a ujistil mě, že on mi věří na sto procent, což mě hodně potěšilo.
Ale to není všechno! Pomalu jsme stočili rozhovor k méně vážnému tématu, a to k tomu, co má Barry rád. Dozvěděla jsem se, že úplně miluje komiksy, superhrdiny a DINOSAURY. Asi se za to trochu styděl, ale mně to přišlo hustý, protože já o dinosaurech nic nevím. Přetočili jsme konverzaci na komiksy a Barry si nevěřil, že by dokázal nakreslit svůj vlastní komiks. A mně se zase nechtělo věřit, že by Barry neuměl kreslit, tak jsem ho nechala ať mi nakreslí superhrdinu, že to posoudím sama. A ON NAKRESLIL MĚ. Mohla jsem na tý kresbě oči nechat, protože to byla asi ta nejhezčí věc, co pro mě v posledních pár měsících někdo udělal. Musela jsem ho za to obejmout a v tu chvíli mi došlo, že už je to dlouho, co jsem se kdy s někým objímala a myslím, že Barry to měl stejně, protože mi objetí rád opětoval. Jediné, co mě v ten den mrzelo, bylo to, že jsem se s Barrym nezačala pořádně bavit už dřív, protože se ukázalo, že je to skvělý kamarád.
Den potom, jsem schytala další ránu, z které se budu vzpamatovávat ještě dlouho. Přišla rychle a nečekaně, asi tak, jako před rokem facka Laurie od June. Stu mi totiž řekl, že si musíme promluvit. Už jen jeho ustaraný pohled mě neskutečně znervóznil a byla jsem připravena na nejhorší. Teda, myslela jsem, že jsem připravená, ale na to, co následovalo, se asi ani pořádně připravit nedá. Odvedl si mě do vedlejší místnosti, kde mi řekl, že jsme na vztah mladí, že se na něj necítí a bla bla bla a nejlepší rozhodnutí bude se rozejít. Dokonce řekl, že měl v jednu dobu pocit, že to cítím stejně, což tedy nevím, kde vzal, protože si poslední dobou přijdu víc dospělá než kdy dřív. Ten večer mi bylo asi nejhůř, co kdy v životě a dost jsem to na pokoji obrečela. Kdybych tam neměla svoje holky, tak se asi utopím v slzách. June s Laurie mi byly skvělou oporou, i když jsem většinu jejich vlídných slov pouštěla jedním uchem dovnitř a druhým ven. Ale stačilo, že tam se mnou byly, a ne jako Corn, která se asi úplně zbláznila a agresivně lítala sem a tam po pokoji, a dokonce i ven a ani nevím, kde nakonec skončila.
CORN = BLÁZEN
LAURIE S JUNE = KAMARÁDKY
Dny po rozchodu si zpětně moc nevybavuji, protože jsem je většinou strávila probrečené nebo prospané. Když jsem se ale dostala z největšího šoku, tak jsem si celý vztah se Stuartem zpětně projížděla v hlavě. V jednu chvíli mě napadla i myšlenka, jestli rozchod opravdu nebyl správný krok, protože se určitě něco od konce druháku mezi námi změnilo. Pomalu si ani nevybavuji, jestli jsme spolu od začátku prázdnin strávili nějakou pořádnou chvilku o samotě, nebo kdy naposledy mi dal sám od sebe Stu pusu. Tu myšlenku jsem ale zase hned vystrnadila z hlavy, když jsem si vzpomněla, jak jsme spolu před rokem na Halloween tančili a jak skvělým klukem a oporou mi dlouhé měsíce poté byl. Nezbývalo mi, než se pomalu začít smiřovat, že naše kroky teď už nepůjdou společnou cestou a bůhví, jestli se ještě někdy vůbec naše cesty zkříží. Z celé té myšlenky je mi pořád lehce mdlo a asi se s ní tak rychle nesmířím.
Uběhlo pár dní a byl Halloween. Myslela jsem, že kvůli nedávným událostem si Halloween vůbec neužiji, ale nakonec jsem se ten večer uvolnila a veškeré starosti odsunula na pár hodin do pozadí. Pro naši skupinku jsme vybrali jméno Společenstvo a udělali si tematické kostýmy z Pána Prstenů. Zjistila jsem, že Nathan se Susan jsou stejní nadšenci do Tolkiena jako já, takže jsme těm neznalým z naší skupinky vysvětlili, za co se mají obléknout. Všem se kostýmy moc povedly, měli jsme dokonce vlastního Gandalfa, jehož roli dostal Nathan, dva Hobity aka Sarah s Emmou a Aragona s Gimlim, které si připravili Jane se Susan. S Miou jsme si zabraly roli elfek.
Další den jsme si s Lysem, Corny a Isaacem vyřezali vlastní dýně a prošli si labyrint, ve kterém se ukázalo, že máme s Lysem oba mizerný orientační smysl. Večer jsme se s naším Společenstvem prstenu bez prstenu sešli a započali trick or treat u profesorů. Všichni profesoři, u kterých jsme byli, až na Taylora, vypadali docela strašidelně. Dokonce ten takzvaný temnohusťák Alert z klubu lektvarů zavřel našeho Gandalfa do klece a pak se přeměnil na kočku?? Upřímně, docela jsem si oddychla, když jsme opustili jeho kabinet. Ale vzápětí bych se tam nejradši zase vrátila, protože hned po něm následovala profesorka Owlett, která mě už sama o sobě neskutečně děsí. S Aurorou máme totiž takovou teorii, že se ve skutečnosti jedná o šílenou vražedkyni a čím častěji s ní přicházím do kontaktu, tím víc se v naší teorii utvrzuji. Na konci dne jsme měli plné koše sladkostí a pomalu začínala večerka, tak jsme se rozloučili a vydali se na koleje.
Tam jsem se chvíli zakecala s Kate a později se připojila ke Stuovi s Laurie, kteří si tam v tichosti četli. Jo a Laurie četla Stuův komiks, což je trochu zvláštní, protože nikdy předtím o komiksy zájem neprojevila. Po chvilce nás Laurie opustila a nechala nás tam samotné. Vůbec jsem nevěděla o čem se bavit a přemýšlela jsem, jestli by nebylo lepší jít si také lehnout, ale nohy jakoby mě přestaly poslouchat a pusa si dělala co chtěla, tak jsme se začali bavit o Halloweenu a kostýmech. Stu si vyrobil kostým Sweeneyho Todda a moc mu to v něm slušelo. Dokonce si všiml, že jsem šla za elfku a řekl mi, že Arwen, kterou jsem se inspirovala, ke mně sedí, což mě hodně zahřálo u srdíčka. Předtím se přiznal, že chtěl jít původně za Bilba, jehož kostým mi ukazoval v prváku, ale kvůli naší skupince se radši rozhodl pro kostým jiný, aby to nebylo divný. Docela mě celá situace zamrzela, a ještě víc mě zamrzelo, když jsem si uvědomila, kolik skvělých kostýmů jsme si spolu v budoucnu mohli vytvořit, kdybychom se spolu nerozešli.
Další věcí, která lehce rozhodila naší kolejí, byl Elly pád. Jeden by řekl, že jsme si všichni na její nestabilní nohy zvykly, ale když se jeden večer svalila z ničeho nic na zem, všechny to dost vyděsilo. S Kate jsme tam tedy přišly až když Ella ležela rozpláclá na zemi a kolem ní byl hlouček lidí. Nikdo nevěděl, jak se to stalo, a to mě nutí přemýšlet, co za tím jejím věčným padáním a rozjížděním očí spočívá. Možnost, že ji převážila hlava jsem vyškrtla už dávno, když jsem zjistila, že v ní nic nemá. Je tedy možné, že to dělala jen pro pozornost? Ale neznám nikoho, kdo by si dobrovolně nechal rozseknout hlavu pro špetku pozornosti. Kate se Stuem ji, lehce zakrvácenou, odnesli na ošetřovnu, kde si taky skoro měsíc poležela.
Když už jsem u Kate, tak není jediná, kdo chytil odznáčkový vir a obsesi pravidly. Od té doby, co je Maxwell prefektem a má svůj vlastní odznáček, je to s ním víc k nevydržení než kdy předtím. Dokonce jsem myslela, že je to můj dobrý kamarád, ale asi jsem se šeredně mýlila. Po nedávném rozchodu jsem od Corn chytila takzvanou TOULAVOU NEMOC a trávím hodně večerů mimo kolej, protože nerada sedávám sama na místě, kde jsem kdysi sedávala v objetí se Stuem. Mohla bych sice obejmout Laurie nebo Kate, ale to není vono. Každopádně, vždycky když se vrátím, tak tam sedí Max s pohledem upřeným na vchod do spolky. Úplně mu na očích vidím tu touhu dát trest. Už si ani nepamatuji, kdy se mnou naposledy mluvil bez zvýšení hlasu, naštvaného pohledu a sliny u pusy. Je to od něj pěkně podlé, protože jsem ho po Halloweenu samotného viděla, jak odchází po večerce ven. Šel se totiž líbat se svojí holkou June. A jazykem. A vím to, protože se mi hned pochlubil, což mu aspoň trochu šlechtí. I když se možná chtěl jen vytáhnout, že on někoho má a může ho líbat, zatímco já jsem sama samotinká odsouzena klášteru a deseti kočkám.
ALE když se nikde netoulám a není po večerce, tak je to zase zpátky můj
starý dobrý kamarád Max, kterého mám v hloubi duše moc ráda
ALE JEN KDYŽ NA MĚ NEŘVE
Teda to s tím klášterem jsem si myslela, dokud mě Nathan nepozval do čajového koutku. NA ČAJ. Normálně by mi to nepřišlo nijak divné a nebrala bych to jako rande, ale moc dobře si pamatuju, jak začal vztah Kate a Alastrose a miliony dalších lidí. ČAJEM. Svěřila jsem se s tím Corny na záchodech, a to byla velká chyba. Zrovna když jsem ji totiž říkala, že nevím, jestli to mám brát jako rande anebo ne, a že žádného jiného kluka než Stua nechci, tak tam vtrhla prvačka Sophie a Corn ji všechno vyžvanila. Rovnou přede mnou! Snažila jsem se to zamluvit, že jde o Auroru, ale snad každý na hradě ví, že Aurora je taková samotná kroužící molekula, která sice touží po klukovi, ale žádný asi netouží po ní. Takže mi to Soph určitě nevěřila a Corn furt nepřestávala mluvit a mně z toho bylo trochu špatně, tak jsem radši odešla na kolej, kde seděli právě June a osoba začínající na S. Tím myslím Stuarta. No a pak se tam vrátila i Corn a nahlas zavalila, že bych na to RANDE jít měla. Rovnou před STUARTEM. Myslím, že tím okamžikem mě Stu i June začali nenávidět. Hlavně tedy Stu, protože teď před ním vypadám, jako že už randím s někým jiným, zatímco mám myšlenky jenom na něj. A kvůli tomu večeru jsem se i pohádala s Corn a myslím, že zase strávila noc mimo kolej. Další den mi June dala pěkně najevo, jak se mnou opovrhuje a mám takový dojem, že ani po tom, co jsem ji to všechno vysvětlila, se nic nezměnilo. Snažila jsem se to vysvětlit i Stuartovi, ale ten v tu chvíli vypadal, že by byl nejradši kdekoliv jinde a ani nevím, jestli mě vůbec poslouchal.
Taky jsem to ten den celý pověděla Auroře a jsem opravdu ráda, že ji mám. Ta mě vždycky se vším vyslechne a nikdy se na mě nevykašle a je mi skvělou oporou.
Později večer, hned potom, co jsme Ellu přivítali zpátky na koleji, odešla Aurora spát a nechala mě tam s ostatními samotnou. Kate ji po věštění z karet následovala a já si v přítomnosti Laurie, June a Stua přišla víc nechtěná jak kdy dřív. Tak jsem napsala Jayovi, jestli se nechce sejít. Už bylo tedy dost pozdě, ale ukázalo se, že když na koleji nejsou posedlí Maxwell s Kate a jejich odznaky, tak je všem ostatním chození po večerce jedno. Nebo se jim možná líbila představa, že vypadnu a nechám je tam samotný.
S Jayem jsme si navzájem pomohli s dárky a řekla jsem mu vše, co se poslední dobou stalo. Ten večer se mi potvrdilo, že je Jay opravdu skvělý kamarád. Nejen, že kvůli mně riskoval chycení po večerce, ale taky mi dal dobré rady a dohodla jsem se s ním, že na ten čaj půjde s námi! To byl jeho nápad. Aby totiž bylo jasný, že to žádný rande není. Taky jsme domluvili další přespání, protože mám stále trochu výčitky, že měl Jay kvůli naší koleji trest a zkažený večer.
+ JE HODNĚ ZNALÁ, I KDYŽ NIKDY NEMĚLA VZTAH
V pátek po vyučování byla narychlo naplánovaná schůzka divadla a já neměla nic připraveného, kromě jednoho duetu s mužským hlasem. Kdybych byla se Stuem, tak bych počítala s ním, ale takhle jsem neměla nikoho. Přiznám se, že jsem v jednu chvíli přemýšlela i nad Maxwellem, ale dopředu mi bylo jasné, že by se mé volbě písničky vysmál. A pak, jako na zavolanou jsem potkala mého dinosauřího kamaráda Barryho. Hned s mým návrhem souhlasil, a dokonce jsem ho ani nemusela učit slova, protože tu písničku znal taky!!! Narychlo jsme to nacvičili a nebojácně šli hned po Laurie a jejím vystoupení, které se jí, jak jinak, než moc povedlo. A nám s Barrym se to povedlo taky, protože všichni tleskali!! I prváci, kteří přišli na koukanou.
ještě napíšu, VIANN
BARRYHO OBLÍBENÝ DINOSAURUS: GOJIRASAURUS
(lepši samolepku jsem nenašla)