AGRESOR Z KOTLE!!
To jsme takhle jednou s Corn seděly v Kotli a probíraly život, když na nás začal mluvit postarší, na hospodu až přehnaně vymóděný, kluk. Normálně bych řekla, že se s námi chtěl kamarádit, ale to by mě nesměl napadnout!! Chraptivým hlasem z něho vypadlo, že pochází od toho malého otravného kluka z Bradavic! Od toho s tou holčičí nemocí. Že ho prej šikanujeme?? Zatímco mi ten hromotluk vyhrožoval, že mě zabije, ostatní v hospodě tomu nevěnovali žádnou pozornost!! Musím ale přiznat, že kromě té nevábné kolínské z něj šel i skutečně strach. Potom, co na mě mrskl nějaký spell a slyšela jsem jeho hlas těsně za uchem, jsme se s Corn radši sebraly a utekly na farmu, protože v Kotli už není bezpečno!!!
O CO MU JDE??!!
Corn odešla sázet mrkve a já jsem toho agresivního maníka probírala v kuchyni s Natalii. Ta mi po mém srdceryvném monologu začala nadávat, což už je u ní na denním pořádku. Řekla mi, že nemám mozek, tak jsem utekla na zahradu ke Corn, která si ji šla pěkně podat, až talíře málem vzduchem lítaly.
Ten večer ještě situace s agresorem pokračovala. S Aurorou jsme zrovna radily Laurie, jak na rande s Maxem, když mě ten chlap zase napadl! A tentokrát i Auroru. Obarvil nám vlasy a kůži na nějakou nechutnou kombinaci barev a pak zmizel. Do obličeje jsme mu sice neviděly, ale nikdo jiný nám po krku nejde, takže to byl určitě on. Zatímco se nám ze stínu rohu nějaká starší ženská pochechtávala, požádali jsme mladíka, jehož denní rutinou je vysedávání v kotli na stejném místě, o pomoc. Barvy sice odstranit neuměl, ale aspoň nám je sjednotil na modrou, takže jsme nevypadaly tak strakatě. Po chvíli barvy zmizely, takže bylo po traumatu.
Další den jsme s holkami seděly u stolu, když do Kotle nakráčel ten ZRZAVÝ KLUK z novin. Ten, jak se ztratil. Nemrhala jsem ani vteřinou a přiřítila jsem se k němu s novinami a započala výslech. Popis a všechno na něj odpovídalo. Docela ho to rozhodilo a snažil se utéct. Přiznávám, že jsem mohla zvolit trochu pomalejší tempo, ale jde přeci o život!! a 50 galeonů. Potom co se do toho připletla Kate, se mu ale skutečně zmizet podařilo, tak jsem to jela nahlásit na policii. Na tu kouzelnickou, co sídlí na ministerstvu. Dali si pěkně na čas, než přijeli. Mezitím se ten kluk zase vrátil s nacvičenými falešnými informacemi, který do nás hustil. Těsně předtím, než se tam ukázala pracovnice z ministerstva, zase zmizel. Tak jsme jí aspoň řekly všechno, co víme, ať si to nějak vyřeší sama.
Celou dobu tam za námi seděli Max se Stuem, ke kterým se pak přidala Laurie a něco do nich valila. Max šel radši na pokoj a Laurie ho po chvilce následovala, tak jsem obsadila stoličku vedle Stua a započali jsme velice vážný rozhovor o hobitech a kostýmech a tak. Stu je docela dost zručný a jednou chce vyrábět své vlastní kostýmy. Poté, co jsem prohodila, že by se Kate, jakožto nejstarší z našeho ročníku a možná z celé školy, hodila na Gandalfa, se konverzace stočila jejím směrem. Svěřila jsem se Stuovi o svých pochybnostech ohledně té společné flašky a trapné pusy, kterou Kate dostala od Alastrose do vlasů. Stu to ale nemohl posoudit, protože nikdy pusu do vlasů nedostal. Napadl ho takový ŠÍLENÝ NÁPAD, že bych mu pusu do vlasů mohla dát JÁ. Aby samozřejmě mohl zhodnotit trapnost celé situace. No tak jsem to udělala. Samozřejmě jen pro zhodnocení trapnosti celé situace. A on to udělal taky. A nebylo to vlastně vůbec trapné, dokonce bych řekla, že to bylo až příjemné. CO ALE BYLO TRAPNÉ, bylo to, jak jsem neustále cítila jeho pohled na mně. Dobrou chvíli jsme tam seděli v tichosti, ve které by byl i padající špendlík slyšet, po chvíli jsme se radši rychle rozloučili a šli každý do svého pokoje.
.png)
Další dva dny se pořádaly jakési středověké slavnosti s průvodem a mnoha aktivitami, tak jsme tam s Corn a ostatními vyrazili. Bylo to hrozně fajn a člověk se nenudil. První den jsme si vyrobili meče a pořádně se vymódili. Večer hrála nějaká kapela a atmosféra byla skvělá, dokud se tam tedy neukázal policista a nezačal čmuchat. Vypadalo to, že se Kate, která s Alastrosem trsala u podia, dostane do průšvihu, ale nakonec ji nechal být a přešel ke mně s Corn. Chtěl vědět co piju, jak kdybych byla nějaký alkoholik. Pak se nás zeptal, jestli máme doprovod tak jsme řekly, že Stu, který stál hned vedle, je náš velký bratr a policista nás konečně nechal být.
Sobota byla ale tedy mnohem víc zajímavá, a to hlavně kvůli tomu, co se stalo večer. Den začal tím, že se Lysander nechal nebojácně svézt na koni, pokračoval lukostřelbou a poté následovala výroba panenek. Ke konci dne se konal turnaj rytířů, na který jsem se tedy vůbec nesoustředila, protože těsně vedle mě seděl Stu a já radši přemýšlela nad ním, než nad nějakým rytířem. Ale Aurora na konci nadšeně jásala, takže turnaj asi dopadl dobře a vyhrál její favorit. Bohužel hned odjel a ona mu neměla jak dát svůj věneček.
NO A PAK TO PŘIŠLO. HÁDKA PRÁZDNIN!!! Nevěděla jsem, že dokážu být na Maxe ještě někdy víc naštvaná, než jsem byla po rozpadu našeho jako vztahu, ale evidentně můžu, když je oběť kamarádka a ne já. Začalo to tím, že si June s Aurorou naproti nám u stolu neškodně hrály s jejich novými panenkami. Vypadalo to dokonce tak záživně, že bych se se svou panenkou přidala i já, jenže jsem seděla vedle Stua a nechtělo se mi zvedat. Max ale stejné nadšení nesdílel, ba naopak byl pěkně nepříjemný s tím, jak jsou panenky dětinské, a tak se holky radši odebraly jinam. To jsme nějak moc nekomentovali a převrátili konverzaci na rytíře a jak šlechetní jsou. No, jenže pak se zase vrátily a Aurora navrhla, že můžeme hrát flašku, když ji ještě nikdy nehrála. Flaška po pár kolech padla na Maxe a June mu dala za úkol, vzít si panenky a sehrát krátké divadélko. NO JENŽE!! Max v tom divadélku pojmenoval jednu panenku jako June a úplně se ji snažil shodit a urazit!!
.png)
Pravá June to psychicky nedala a s brekem utekla na záchody, takže jsme s Aurorou vyrazily za ní. A Stu taky – je tak pozorný!!! Max s Laurie ne. Po pár minutách se tam ale i Laurie, ač neempaticky, ukázala ale vůbec tomu nepomohla!! June jsem odvedla radši na pokoj a pak jsme se se Stuem snažili domluvit Laurie, ať za ní jde a nenechává ji tam brečet samotnou. Ta se místo toho ale radši sebrala a odešla spát na farmu, že tohle teda jako řešit nebude. Se Stuem jsme tam mlčky zůstali sedět, nakonec jsme přehodnotili celý den a rozhodli se jít spát. Po celou tu dobu, co jsme tam seděli, jsem ale nepřemýšlela nad chudinkou June, ani o blbečkovi Maxovi, ale o tom, jak je Stu pozorný a hodný. Prostě jako opravdový rytíř, vlastně i lepší. Nevím, co mě to popadlo, ale při loučení jsem mu dala rychlou pusu na tvář a do vlasů věneček z fialek, co jsem měla u sebe, protože si to zasloužil.
Den poté jsme s Corn a Aurorou vzaly June na zmrzlinu, aby se jí trochu zvedla nálada. Převážně jsme ale řešily Laurie a to, jak špatná kamarádka je, tak nevím, jestli to úplně fungovalo. Corn se poté oddělila a my vzaly June k rybníku, kde jsme chvíli plavaly a pak si hrály s našimi panenkami. Bylo to skvělé!! June si se svou panenkou Rowenou brala Aurory panenku Lysandera no a pak tam vtrhla moje panenka a udělala pořádný rodeo, ale nakonec to všechno dobře dopadlo a svatba pokračovala. Dobrá nálada trochu opadla, když jsme dorazily zpátky do kotle a viděly jsme, jak se Cornelia bez problému vybavuje s Laurie jak kdyby byla její nejlepší kamarádka. NO A ASI JE, protože bez jediného zaváhání souhlasila se změnou pokojů, s kterou přišla June. Takže nastalo stěhování Cornelie, která to zdaleka neprožívala tak jako já, do pokoje Laurie a June zase do pokoje k nám. Laurie po celou dobu nechávala nos nahoru a hrála chudinku, i když k tomu neměla žádný důvod.
.png)
Další den ale nemohl být lepší, protože jsem ho celý strávila ve společnosti Stua. Společně s ním a Aurorou jsme chvíli propovídali v kotli a pak se vydali na zmrzlinu. Narazili jsme tam na June s Barrym, kteří měli po chvíli docela na spěch a pak se tam ukázaly i Cornelia s Laurie. Těm jsme ale nevěnovali žádnou pozornost, protože Stu vytáhl všechny knihy, co u sebe nosí. A že jich nebylo málo. Auroru hned zaujala kniha Sen Noci Svatojánské, a to jen kvůli postavě Lysandera. Mně Stu půjčil Společenstvo Prstenu a mlčky jsme si všichni četli. Aurora nás, i s její nově vypůjčenou knihou, po chvilce opustila a Laurie s Cornelii jí byly v patách, takže jsme tam se Stuem zůstali sami. Nikdy bych neřekla, že mi hodina ticha v něčí přítomnosti bude tak moc příjemná. Ze Stua jde taková klidná, mírumilovná energie, kterou ve svém dramatickém životě potřebuji. Ze čtení a myšlenek o Stuovi mně vytrhla až tma, takže jsme usoudili, že bude nejlepší se vrátit do Kotle, kde jsme vedli nejednu konverzaci. V jednu chvíli se Stu dokonce dotkl mé ruky a upřímně jsem ráda, že se tam zrovna objevila June, protože mě to tak rozhodilo, že bych nevěděla, jak zareagovat, abych se před ním neztrapnila.
